Veselské pískovny
Zájmové území je situováno v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko na k.ú. Veselí nad Lužnicí, Horusice a Vlkov. Veselské pískovny jsou tvořeny pěticí vodních ploch, na nichž probíhala v letech 1952 až 1986 těžba. Následně proběhla rekultivace těžebních ploch s ponecháním velkého prostoru pro přirozenou sukcesi. Zkušenosti s rekultivací Veselských pískoven se promítly i do Zásad sanace a rekultivace těžeb štěrkopísku z hlediska ochrany přírody na území CHKO Třeboňsko, které jsou přílohou Plánu péče CHKO Třeboňsko na roky 2008 – 2017.
V současné době se zpracovává aktualizace rekultivačního záměru, jejíž součástí je i optimalizace budoucího využití širšího území.
výměra : 240 ha
členění rekultivace :
- technická rekultivace – 1952 – 1986
- biologická rekultivace – 1983 – 1989
- návrh plánu aktualizace BR a následné péče – 2008
Veselské pískovny se nacházejí v severní části Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Krajina Třeboňska má specifický charakter – jedná se o oblast intenzivně přetvářenou člověkem, v níž se zachovala nebo činností člověka vznikla cenná přírodní společenstva. Dnešní Třeboňsko je světově uznávaným příkladem harmonického vztahu mezi přírodou a činností člověka. Proto bylo již v roce 1977 zařazeno mezi biosférické rezervace UNESCO v rámci programu Člověk a biosféra.
K osídlení Třeboňska došlo ve 12. století kdy se začala měnit původní močálovitá krajina. Lidé postupně mýtili lesy a zakládali pole a louky. Ve 14. až 16. století byly založeny rybníky, které jsou propojeny sítí umělých kanálů. Krajina byla od prvopočátku využívána jako komplexní krajinný systém, čímž došlo k vytvoření unikátní mozaiky lesů, rybníků, vodních toků, luk, polních kultur a sídel.
![Veselské pískovny](https://www.arvita.cz/wp-content/uploads/Veselskepiskovny-jezero-Horusice-200806.jpg)
REKULTIVAČNÍ ZÁMĚR
MOTTO:
„Skutečnost, že v určité lokalitě byla povolena velkoplošná těžba a byly vytěženy zásoby štěrkopísku, je nutno chápat nejen jako historicky vzniklé nutné zlo, ale také jako určitou příležitost ke zvýšení diverzity krajiny a její biologické hodnoty.“
(zdroj: Plán péče CHKO Třeboňsko 2008 – 2017)
Aktualizovaný rekultivační záměr stojí na třech pilířích: těžba suroviny – ochrana přírody a krajiny – rekreace. Prioritou jsou zájmy ochrany přírody a krajiny, neboť řešené území je součástí chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace, ostatní zájmy mají doplňkový charakter.
Předmětem optimalizace je především vytvoření podmínek pro trvalou existenci cenných přírodní a přírodě blízkých společenstev v širokém spektru biotopů, úprava odtokových poměrů a vodního režimu, a v neposlední řadě začlenění rekultivovaných ploch do krajiny, jejich zpřístupnění a dílčí využití pro měkké formy rekreace a ekologickou výchovu veřejnosti.
URBANISTICKÉ A FUNKČNÍ ZAČLENĚNÍ TĚŽEBNÍCH PLOCH DO KRAJINY
Urbanistické a funkční řešení projektu vychází z paměti krajiny a historických mapových podkladů. V současné podobě je zájmové území vizuálně i biologicky kompatibilní s okolím. Těžební plochy jsou volně obkrouženy naučnou stezkou Veselské pískovny se čtrnácti informačními tabulemi, které seznamují s historií krajiny a okolních obcí a hlavně s přírodou v oblasti štěrkových jezer.
Funkční začlenění těžebních ploch do krajiny má systémovou podobu – nejhodnotnější segmenty krajiny jsou navrženy do regionálního územního systému ekologické stability. Soustava vodních ploch je doplněna novým kanálem k oddělení rybničních a těžebních vod. Přístupnost zájmového území bude cíleně doplněna o zpřístupnění ploch pro pěší a cykloturisty. Návrhy jsou postupně zapracovávány do nových územních plánů včetně specifikace rozvojových ploch pro měkké formy turistiky a návrhy změn využití pozemků ( z orné na travní porost).
Celkově se revitalizace štěrkoviště projeví obnovou krajinného rázu území, které je součástí Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko i posílením ekologické stability území (začlenění nejcennějších biotopů – vodní plochy, písečný přesyp aj. do regionálního ÚSES). Revitalizovaný prostor má podstatně vyšší retenci než původní agrocenózy a zájmové území tak plní i protipovodňové funkce. Nemalý přínos má vytvoření nového odvodňovacího kanálu k oddělení vod těžebního jezera od říčních a rybničních vod.
V rámci nového územního plánu města Veselí nad Lužnicí je navrhována náhrada původně zamýšlené intenzivní rekreace jinými formami a to především měkkou rekreací v kombinaci s ekologicky vzdělávacími programy (naučná stezka Veselské pískovny).
PŘÍNOSY REVITALIZACE
Rekultivace započala v letech v letech 1963 až 1982 a měla charakter průběžné revitalizace s dílčími úpravami tvaru vodních ploch a s ponecháním velkého prostoru pro přirozenou, resp. usměrněnou sukcesi.
- Modelová spolupráce těžební organizace se Správou CHKO Třeboňsko.
- Začlenění vytěžených prostor do přírodního prostředí CHKO Třeboňsko.
- Racionální vytěžení ložiska.
- Rovnováha ve funkčním využití území (ochrana přírody, měkká rekreace, ekologická výchova, turistika aj.).
- Vytvoření vysoké biodiverzity v území dotčeném těžbou.
- Vznik studijních ploch pro ochranu přírody.
- Vytvoření specifických stanovišť pro zvláště chráněné rostlinné a živočišné druhy (rosnatka okrouhlolistá, břehule říční).
- Komunikace s odbornou i laickou veřejností při využití území.
- Zapracování následného využití dobývacích prostorů do nového územního plánu.
DLOUHODOBÝ MANAGEMENT
Dlouhodobý management je zaměřen na následující oblasti:
- usměrnění sukcese
- navození a udržení podmínek pro existenci zvláště chráněných druhů živočichů (obojživelníci, vodní a mokřadní ptactvo).
- průběžnou péči o cenné biotopy (diferencovaně ve spolupráci se Správou CHKO, občanským sdružením Calla, Jihočeskou univerzitou, aj.)
EKONOMICKÉ ZAJIŠTĚNÍ
Rekultivace byla zajištěna v posledních letech společností Hanson ČR a.s., výhledově bude zajišťována v rámci Českomoravských štěrkoven a.s. Mokrá. Na následné péči se vedle těžební společnosti podílí metodicky i odborně Správa CHKO Třeboňsko se sídlem v Třeboni .
ZÁVĚR
Cílem projektu je vytvoření širokého spektra přírodních a přírodě blízkých společenstev (zejména vodních a mokřadních) s využitím přírodní sukcese, které by významným způsobem přispěly k obnovení charakteru i funkce původní krajiny.
Revitalizace těžebních ploch je dlouhodobou záležitostí, tvořenou řadou dílčích projektů, na jejichž realizaci se podílela vedle těžební společnosti nemalou měrou Správa CHKO Třeboňsko.
![](https://www.arvita.cz/wp-content/uploads/Logo-zeleny-most.gif)
Dne 13. 11. 2008 byly oficiálně vyhlášeny výsledky třetího ročníku prestižní soutěžní přehlídky o nejlepší rekultivační projekt České republiky s názvem „Zelený most 2008„. Vítězem celkově nejlepšího řešení rekultivace těžebních prostor se stal projekt „Veselské pískovny“; zpracovatel Arvita P, spol. s r.o.; hlavní projektant Ing. Hedvika Psotová, projektant Ing. Veronika Petrášová.